"Hodně se smál a žertoval. Jednou dal členům ochranky nějaké jídlo, ale před tím na něj položil extrémně, ale extrémně pálivé papričky a sledoval, jak běhají dokola a hledají vodu.

Předtím jsem řekl, že býval hodně smutný, ale někdy se smál tak moc, až to bolelo. Když sledoval filmy, smál se tak nahlas, že lidi říkali: ´Drž hubu, vole", protože nevěděli, že to je MJ."

Bodyguardi Michaela Jacksona z jeho posledních let

 

"Legrační věc na Michaelovi byl jeho smích. Když se začal smát, nemohl jsem přestat a pak se všichni ojkolo něj začali smát a nemohli přestat. Byl katalyzátor pro smích a rád provokoval záchvaty smíchu v nevhodný čas."

Lionel Richie

 

"Moc rád se smál. V poslední době, co jsme byli spolu se smál tak, až začal brečet smíchy. Někdy byl jeho humor banální, někdy suchý. Miloval Three Stooges, miloval klauniády a Eddieho Murphyho v jeho hloupých komediích. Rád se bavil a hrál si. A byl největší bavič, kterým stále zůstává. Doufám, že si lidé udrží tento pohled na něj ".

 

 

Michael a Janet:

 

"Pokud byl Michael obklopený svou rodinou nebo přáteli, byl hravý, takový šotek a šprýmař. Někdy mi zavolal, změnil hlas, make up a jméno a požádal mě o něco bláznivého. dokázal napodobit různé hlasy a mnohokrát si ze mě udělal legraci. 

Jednou jsem ho vyfotil, když byl v posteli, protože měl zpoždění na meeting, který jsem uspořádal a ještě ani nevstal. On na mě: ´Todde, za tohle tě dostanu!´ A dostal. Už jsem na to, co se stalo zapomněl, ale když měl jednou představení, řekl mi, abych si stoupl na specifické místo, odkud jsem ho měl fotit, až začne zpívat. Tak jsem udělal, co mi řekl. A těsně před tím, než jsem se do té pozice dostal, Michael klesl na záda a začal říkal: ´Pomozte mi, pomozte mi! Potřebuju, aby se mě dotkla nějaká žena!´ a každá žena na tom místě na mě spadla. Byl jsem mezi nimi a Michaelem a nemohl udělat ani jednu fotku. A on se na mě podíval takovým tím pohledem - dostal jsem tě. Potom jsem mu řekl, jestli si si myslí, že je to od něj hezký a on řekl : ´Co tím myslíš, Todde?´ A já na to: ´Mike, to bolelo, ty lidi mě drtili.´ A on řekl: Todde, někdy mě prostě posedne duch a duch mě zrovna vzal.´ Tehdy jsem pochopil, že jsem dostal odplatu a bylo to naposledy, co jsem si na něj něco dovolil. *směje se* 

Todd Gray, Michaelův fotograf

 

 

 

 

 

"Michael a já sme si zvykli utahovat si jeden z druhého. Mojí specialitou bylo měnit hlas a predstírat, že jsem někdo jiný - miloval jsem to! Jednou byl Michael ubytovaný v hotelu Little Rock v Arkansasu. Miloval jídlo. Právě dorazil a mně bylo jasné, že první věc, ktorou udělá, bude objednávka jídla z cateringu. A tak jsem ho predběhnul. Zavolal som mu do jeho pokoje, nasadil ženský hlas a zeptal se: "Zlato, přejete si něco z cateringu?" "Oh, ano, bejby, dám si hamburger," řekl. Stále nazýval lidi srdíčko nebo bejby. "Ok, miláčku," odpověděl jsem. "A k tomu hořčici a kečup." "Bejby, nemáme hořčici ani kečup." "Nemáte?" zeptal se. "Ne. Došli nám před dvěma dny." odpověděl jsem. "Ok, tak si dám omáčku." "Zlato, omáčka došla. Právě jsem odnesla poslední porci." "Ok, potom si dám majonézu." "Nemáme majonézu." "Sýr nebo salát?" "Ani sýr, ani salát." "Hranolky?" "Nemáme hranolky." "Dobře, tak mi natřete housku máslem a obložte rajčetem." "Zlato, nemáme housku, jen toast." Teď už měl dost a začal zvýšeným hlasem: "Nemáte hořčici, nemáte kečup, nemáte hranolky, ani housku! Co je to za restauraci?!" Dostal jsem záchvat smíchu. Totéž jsem mu udělal o 25 let později. To už jsme spolu ale nepracovali.

V restauraci byli jen dvě starší ženy a jeden pán, mohli mít okolo 80 let. Začali jsme si povídat naší improvizovanou arabštinou. Když se po nás ty dvě ženy podívali, otočil jsem se k jedné z nich: "Šejk Majolini mě požádal, aby vám řekl, že vy a vaše přítelkyně jste nádherné ženy." Ty dvě dámy zřejme neslyšely kompliment poslední desítky let a tak sa polichoceně usmívaly. Potom jsme se dali do rozhovoru. Ptaly se, co tu šejk robí a já jsem jim vysvětlil, že se právě rozvedl so svojí 97. ženou a zůstalo mu 154 dětí. "On má 154 dětí?" ptaly se mě šokovaně. "Aspoň o těch ví," řekl jsem. "Měl 97 žen.." a začali jsme je s Michaelom s arabským přízvukem vyjmenovávat: ´Jada, Jami, Shakira, Vera...´ Nebylo v tom nic zlomyslné, ve skutečnosti jim Michael zaplatil účet. Stále byl takový, dělal si z lidí legraci."

Spolupracovník MJ

 

Při natáčení Black Or White:

 

"Bál jsem se, že jednou nadejde den, kdy budu sám s Michaelem v jedné místnosti. Zkoušel jsem si to před zrcadlem stále dokola, co jenom tomu chlápkovi řeknu??? No a ten den nadešel, to, co byly snad jen sekundy se zdálo být jako velmi dlouhý čas. Do studia přijel catering a já a Michael jsme tam stáli sami. Díval jsem se na podlahu a říkal si: ´To je ono, to je to, čeho jsem se bál, musím rozlomit ledy.´ Zhluboka jsem se nadechnul a zvednul hlavu, abych něco řekl a ... wham... dostal jsem ránu hrstí kukuřice. ´Ale ne, tohle je válka,´ pomyslel jsem si. Sebral jsem nějakou naloženou zeleninu a hodil jí na Michaela, on ale hodil něco jiného a já mu to vrátil a tak to šlo ještě nějakou dobu. Strašně moc jsme se smáli (pak jsem to samozřejmě musel uklidit) a po tři týdny jsme se na sebe nemohli podívat bez toho, aniž bychom se smáli. Byl to od něj úžasný způsob, abych se cítil v pohodě. Michael měl opravdu úžasný smysl pro humor, miloval, když se lidé chovali jako Three Stooges a byli celí nemotorní. Přál bych si, aby na světě bylo víc lidí přeně jako Michael Jackson, je to opravdu úžasný člověk."

Russ o natáčení alba Dangerous 1990 - 1991

 

Michael Jackson: Myslím, že nejlepší způsob, jak prolomit ledy s někým, koho neznáš, je si hrát. Skrze hru navážete pouto mnohem rychleji než jakkoliv jinak. Potřást rukou a vést běžnou konverzaci není tak jednoduché jako si hrát.

Rabín Schmuley: Řekni mi nějaké takové historky. Řekněme, že jsi uprostřed velké schůze v Sony nebo na velké filmové schůzi se všemi těmi nerudnými spulupracovníky v oblecích. Byl si schopný někdy prolomit ledy na těchto vážných jednáních, protože jsi víc jako dítě? Jsou velmi přisní, zajímají je jenom čísla.

 

Michael Jackson: ... Vždycky, když se dostanu na tyhle jednání a všichni jsou podráždění, tak se celou dobu směju a nemůžu se přestat hihňat a pořád se musím omlouvat a moji právníci se na mě dívají a říkají: ´Promiňte, to on občas dělá´. Pak se taky začnou smát a pak se začnou smát všichni, takže to začne být zábava a bezstarostné. Někdy vypadají až příliš vážně a já mám rád, když je to trošku veselejší, nemůžu si pomoct, opravdu si nemůžu pomoct."

 

S US prezidentem Ronaldem Reaganem a jeho ženou Nancy:

 

 

 

U soudu v roce 2002 kvůli zrušeným koncertům na přelomu milenia

 

Advokát Miller vyslovil domněnku, že hvězda nikdy nezkoušela na koncerty...:

 

"Vše dělám abstraktně, ” řekl Jackson. "Vizualizuju si, jak chci, aby koncert vypadal. Stojím v koupelně před zrcadlem a zkouším taneční pohyby. Je to těžké.”

 

Miller se zeptal Jacksona, zda s ním všichni choreografové, technici, zpěváci a kapela byli v koupelně a zkoušeli.

 

Jackson řekl: "Nejsem si jistý. Nechci hádat...”

 

(...)

 

Ptali se Michaela, kde byl a co přesně dělal tři dny zpátky. Na každou otázku odpovídal: "Nevzpomínám si."

 

Právník se naštval a zeptal se: "Vzpomínáte si, že byste měl potíže s pamětí?"

 

A Michael na to: "Ne, pokud si pamatuju."

 

V soudní síni se hlasitě smáli...

 

 

 

 

Během prohlášení ohledně autenticity písní, 1993:

Advokátka: "A ne... uh... vkládáte do písní, které píšete, běžné hudební fráze?"

Michael: "Běžné hudební fráze..."

Advokátka: "Víte, co to je?"

Michael: "Jo, ale nevím, jestli vy víte, co to znamená..."

 

Soudce: "Pane Jacksone, odpovězte na otázku.”

Michael: ”Jen se jí pokouším popsat situaci.”

Soudce: "Jen odpovězte na otázku!”

Michael: "Odpovídám na otázku...”

 Soudce: "Neodpovídáte.”

Michael: ”Pokouším se...”

Soudce: "Nedaří se vám to.”

Michael: *hihňá se*

 

 

 

Rabín Schmuley: "Prolomí to ledy, když to uděláš? Cítí se lidé navzájem bližší a dělá to těžká jednání lehčími? Cítí se více spojeni, když se to stane?"

Michael Jackson: "Ano, myslím si to. Myslím, že jsou mezi námi všemi společné rysy, že jsme všichni stejní. Věci mohou být opravdu humorné a můžeme se smát stejným věcem. To je společný rys lidstva. Opravdu, jsme všichni stejní."

 

 

 

"Když se mě zeptáte na jednu z nejlepších vzpomínek na mého stýčka Michaela, jako první mě napadne Huis Ten Bosch. Co je Huis Ten Bosch? Huis Ten Bosch, o kterém mluvím, je tématický park holandské vesnice v japonském Nagasaki.

Stručný příběh... mí bratři a já jsme navštívila strýčka Michaela v Japonsku. Všichni jsem byli pozváni na návštěvu tématického parku Huis Ten Bosch. Nepůjdu moc do detailů, protože většina z těch vzpomínek je velmi osobních a mému srdci blízkých. Přesto vám řeknu, že my čtyři jsme se nikdy nenasmáli víc než tam... tečka. Všichni jsme se chovali bláznivě a rozesmívali jeden druhého. Léta poté jsme o tom výletu stále mluvili.Ve skutečnosti, kdykoliv potřeboval můj strýček trochu rozveselit, stačilo jen zmínit Huis Ten Bosch a znovu jsme se smáli. To je jedna z věcí, které mi na mém strýčkovi budou chybět nejvíce. Rozesmívat ho. Smát se úžasně. Smíchem, který vás donutil smát se taky. Ten výlet byl naprosto kouzelná a nikdy na něj nezapomenu."

Taj Jackson, Michaelův synovec

 

Při natáčení The Wiz:

 

“Jednou na Floridě, kdy se objevila stará známá nuda na turné, jsem si trochu vystřelil z Franka (Dilea). Požádal jsem ho, aby ke mně přišel nahoru do pokoje a když přišel, nabídl jsem mu meloun, který ležel na stole na druhé straně pokoje. Frank si šel vzít a zakopl o mého hroznýše, Musclese, který byl na cestě se mnou. Muscles je neškodný, ale Frank hady nenávidí a tak křičel a řval. Začal jsem ho s tím hroznýšem hodnit po místnosti. Frank spanikařil, vyběhl z pokoje a čapnul zbraň ochranky. Chystal se Musclese zastřelit, ale srážce ho uklidnil. Později řekl, že jediné, na co myslel, bylo: ´Musím toho hada dostat. ´Zjistil jsem, že spousta ostrých mužů se bojí hadů."

Michael Jackson

 

Michaelův smích 

 

 

Dortová bitva 

 

 

 

 

Michael jde nakupovat 

 

 

 

Natáčení Black or White