Média

Problematika médií - lži, předsudky, nespravedlnost

Co když věci, které píší v novinách a ukazují v televizi, nejsou pravdivé?!
 

Motto:

"Média jsou nejmocnější subjekt na zemi. Mají schopnost udělat z nevinného vinného a z vinného nevinného, a to znamená mít moc. Ovládají totiž myšlení mas."

"Když nejste opatrní, noviny vás nechají nenávidět lidi, kteří jsou utiskovaní, a milovat lidi, kteří utiskují."

Malcolm X

 

Pomlouvali Michaela Jacksona, zesměšňovali jeho jméno a odkaz, ničili jeho život tím, že měnili a nebo úplně vymýšleli příběhy a události. Šikanovali ho před očima celého světa. 
Lidé, kteří MJ nemají rádi, ve skutečnosti nemají rádi příběhy, které si o něm média vymýšlela.

 

"Nemyslím si, že budu posuzován pouze pro svou hudbu, protože tisk ze mě udělal netvora, který je bizarní a podivný."
Michael Jackson

 

 

"Chci, aby jeho děti věděly: na vašem tátovi nebylo nic divného, divné bylo to, s čím se váš táta musel vypořádat."

Revenend Al Sharpton na pohřbu Michaela Jacksona 7.7.2009 hovoří k jeho dětem

 

 

"Jsem zmatený z toho, jak daleko lidé zajdou, aby mě zobrazili tak negativně."

Michael Jackson

 

 

"Jsem naštvaná na to, jakým způsobem je s ním zacházeno ve sdělovacích prostředcích. Myslím, že se opravdu snaží hanobit jeho jméno, a já si opravdu myslím, že je to nespravedlivé, vzhledem k tomu, jak od malička přispíval k americké kultuře. Myslím, že si zaslouží mnohem víc než tohle."

Alicia Keys, 21. listopadu 2003

 

 

"Zájem médií je velmi jednoduchý. Zajímají se o špínu slavných lidí, šokující záležitosti. Média bohužel nezajímá, kde a jaká je pravda. Třeba v poslední době David Copperfiel tak ztratil důvěryhodnost kvůli obvinění, že pronásledoval jakousi ženu. Žádné důkazy. Žádná svědectví. Žádné soudy, žádné procesy, jen samá obvinění, což způsobilo, že se nejlepšímu kouzelníkovi na světě začala hroutit kariéra. Je to opravdu hodně velký problém naší společnosti a my jako společnost tiše nasloucháme médiím jako kázání. Ve skutečnosti média nebo reportéři nejsou nic takového. Pouze zneužívají lidi. Zveřejňují pouze to, co je hnusné, odporné a špinavé. A to je přesně to,co se stalo Michaelu Jacksonovi v roce 2005. Nikdo se neobtěžoval, aby tu špínu zase odstranil, když byl tento muž 14 krát prohlášen za nevinného."

Aphrodite Jones, investigativní novinářka, autorka knihy "Michael Jackson Conspiracy"

 

 

"Nemusí to být pravda, abys tomu uvěřil. Říkej lež často a lidé tomu budou věřit."

Michael Jackson

 

 

"Proč prostě lidem neřeknete, že jsem mimozemšťan z Marsu? Řekněte jim, že jím živá kuřata a o půlnoci dělám woodoo tance. Uvěří všemu co řekneš, protože jsi novinář, ale když to řekne Michael Jackson: ´Jsem mimozemšťan z Marsu a jím živá kuřata a vždycky o půlnoci tančím woodoo tance,´ lidi si řeknou: ´Bože můj, ten Jackson je cvok! Je to šílenec, Nemůžeš mu věřit ani slovo!´"
Michael Jackson

 

Ve skutečnosti něco takového jedna novinářka skutečně napsala!! Maureen Orth zveřejnila článek, že se Michael koupal v ovčí krvi a zaplatil 150 000 dolarů za to, aby mohlo být v Africe rituálně obětováno 42 krav a tím mohl MJ proklít své nepřátele. Stále si za tím stojí...! Nesmyslné články píše i o jiných lidech (někteří ji žalují), přesto se mnohým zdá důvěryhodná a citují ji. To je příklad bulvární novinařiny...

Zde jsou popsány lži Maureen Orth o MJ a jejich odhalení:: mjjforum.com/site/debunking-maureen-orths-trash-10-undeniable-facts-vanity-fair-article/

 

Definice bulváru:

Bulvární médium je označení masového sdělovacího prostředku, v němž hrají klíčovou roli emoce (krev, sex) a aktualita, jejíž význam postupem času klesá.Vyznačují se pětkrát až desetkrát vyšším nákladem než seriózní média. Dále je jejich obsah charakterizován, mimo jiné, navozováním paniky, skandalizací, personalizací, populismem, povrchností, negativismem, jednoduchostí, jasností, vytvářením celebrit a prací s nimi, předstírání autoritativnosti a blízkosti konzumentovi. Provádí interpretaci jevů na základě zákulisních informací a drbů.

 

 

 

"Udivující je, jak se do něj média strefovala kvůli tomu, že nechodí do nočních klubů a nemá sex s náhodnými dívkami jen proto, že to jsou jeho fanynky. Stejně tak je k neuvěření, že Fox, NBC, CBS a CNN, kteří o Michaelovi nikdy neslyšeli, že by dělal takové šílenosti, zahrnovali poctami  Elvise, Johnnyho Cashe, Micka Jaggera, Jerryho Lewise a Stevena Tylera, kteří byli závislí na drogách, měli spoustu aférek s nahodilími ženami, z nichž některé byly nezletilé a prohlašovali, že to je normální. Mike se ke svým fanouškům choval s láskou a respektem, ale je to nezajímalo."

Fanynka v internetové diskuzi 

 

 

"Nejhorší bylo cokoliv na Fox News, což byla domovská stanice pro všechny ty moderátorky od Diane Diamond a Lisy Bloom k Nancy Grace... Mluvily o Michaelovi jako kdyby byl špína a snažily se o těchto lžích přesvědčit svět. Nejsem si jistá proč, snad kromě navýšení jejich hodnocení. (Michael) byl osvobozen od všech obvinění a musel se se svými dětmi skrývat. Neměly o Michaelovi žádné zprávy, ale sám Michael byl zpráva, a když jste zanícený posluchač zpráv tak, jako já, zjistíte, že většina zpráv je z 90% špatná a z 10 % dobrá, a oni prostě šly po těch 90%."

La Toya Jackson, Michaela sestra, ve své knize "Starting Over" (str. 255)

 

 

"Myslím, že můj obraz je v mysli veřejnosti zkreslený. Nezískali jasný ani úplný obraz toho, jaký jsem, ani přes zpravodajství tisku, které jsem zmínil dříve. V některých případech jsou nepravdy vytištěny jako fakt, a často je řečena pouze polovina příběhu. Ta část, která není vytištěna, je často ta část, která by učinila tištěnou část méně senzační tím, že by osvětlila fakta.

Michael Jackson ve své knize "Moonwalk", 1988

 

 

 

“Předsudky jsou neznalost.”

Michael Jackson

 

 

 
Příklad lživých informací v knize Michael Jackson - Král popu. 

Najdete v ní podobné nesmysly - viz scan z knihy.

Obě dvě pitvy přitom prokázaly, že vitiligem trpěl!!! (jeden scan dole)

Zde je výpověď soudního lékaře (jsou tam české titulky), který prováděl pitvu:
https://www.youtube.com/watch?v=sfz1vISzWaY

 

 

"Být na mém místě není snadné, protože z toho vzniká spousta senzace a bulváru. Lidé lžou. Vytvářejí zvěsti a příběhy, ale žádné z nich nejsou pravdivé. Je to velmi, velmi těžké, víte? Není to snadné, je to velmi těžké a ty skončíš, někdy jsi zraněný. Snažíš být co nejodolnější, ale je to velmi, velmi obtížné, protože bulvár tě nenávidí a žárlí. Když to čteš, víš, že je to lež. Nevěřte tomu. Spalte to. Měli bychom je (bulvární noviny) spálit, udělat z nich horu a zničit je ... Co mohu udělat, než to, že ukážu talent, který mi Bůh dal? To je vše, co jsem chtěl dělat. Sdílet lásku a dar zábavy. To je vše, co chci dělat, nechci nikomu ublížit.“

Michael Jackson v rozhovoru se Stevem Harveyem

 

 

"Michael vždy v lidech hledal to dobré, ale také chtěl, aby ho lidé pochopili, a to, proč tu je. Tím hůře pak snášel výsměch, který musel podstopit. Jak může někdo, kdo tolik rozdává, být předmětem takové nenávisti? Proč je to tak, že čím více jsme požehnáni, tím těžší čas je nám určen?"

Jermaine Jackson, Michaelův bratr

 

 

"Láska k penězům je kořenem všeho zla."

Michael Jackson mluvil s Edem Bradleym v pořadu „60 minut“, 2003

 

 

 

Není už těch fotek dost, proč se tak strašně snažíte,
Abyste dostali příběh, který chcete a mohli mě pohřbít?
Ti lidé jsou kvůli vám zmatení, mluvíte o věcech, které si vybíráte
Pokoušíte se ze mě udělat někoho, kým nejsem
Michael Jackson v písni Privacy

 

 

"Média mě začala honit poté, co bylo vydáno album Thriller. Vzpomínám si, že mi volal reportér bulvárního plátku a nabízel mi 75,000 dolarů za jakoukoliv informaci o Michaelovi nebo natáčení videa k písni Thriller, na kterém jsme pracovali. Řekla jsem ne. Oni řekli: ´Kolik chcete?´ Nebylo to nic, co by mě lákalo. Od té doby byly nabídky urážlivější. Nakonec jim došlo, že ze mě nic nedostanou a a trochu to omezili. Během podstatných událostí ale zůstávali neoblomní."

Karen Faye, Michaelova maskérka

 

 

“Musíte si něco zapamatovat - ve chvíli, kdy jsem začal lámat rekord v prodeji nahrávek, (…), přes noc mě začali nazývat podivínem, homosexuálem, prznitelem dětí, říkali, že si bělím kůži...! Udělali všechno proto, aby ode mě odvrátili veřejnost. A to je naprosté, naprosté spiknutí.”

Michael Jackson, talking at the "Equality For Blacks In Music World" event in Harlem, New York (2002)

 

 

...Pořád mě sledujete, napadáte mé soukromí
Nemohli byste mě už nechat být
Protože vaše kamery nemůžou kontrolovat mysl těch, co vědí
Že byste zaprodali svou duši, jen abyste prodali svůj článek...
Michael Jackson v písni Privacy

 

Titutky novin a časopisů bezdůvodně zesměšňujících Michaela Jacksona 
a manipulujících tak se svými čtenáři:

 

"Bulvár je hromada nesmyslů. Myslím, že by měl existovat způsob, jak je zničit. Měli bychom udělat velké pálení, na stadionech po světě, všechny je shromáždit. Vzpomínáte, jak to dělali s disco nahrávkami, prostě je spálit, aby to lidé věděli. Jdou po tobě, je to strašné. Vytváří tolik šeredností, nikdy nemyslí na to, jak se cítí člověk, o kterém píšou.“

Michael Jackson

 

 

Spalte bulvární plátky:                                        

Jsem unavený z nespravedlnosti

Jsem unavený z intrik 
Vaše lži jsou nechutné

Co to má znamenat?
Zkopete mě

Ale já musím vsát.
Tak bláznivě jak to zní
Celý systém je zkažený

Michael Jackson in "Scream"

 

 

"Vidíš to v jejich očích, soudí tě. Lidé se dívají skrz tebe - ne na tebe, ale skrz tebe. Myslí na všechny ty kecy. Je to tak vzálené od pravdy. Tohle bolí." 

Michael Jackson

 

 

"David Nordahl (malíř) mi v rozhovu řekl, že média věděla, že Michael má vitiligo, věděla to po celá léta a přesto dál lhala a říkala, že si bělí kůži. Proč? Byl to příběh, ke kterému se lidé vraceli a který udržoval naživu jejich názvy a titulky jako: ´Wacko Jacko, Freak´a přitahoval k nim čtenáře a diváky."

Debbie (Reflections On The Dance)

 

 

"Kdybych mohl být jeden den neviditelný, tak bych nejdřív ze všeho našel nějakého bulvárního novináře a nakopal bych mu zadek!"

Michael Jackson, konec 90. let

 

 

"Novináři se pídili po čemkoli a jeden nepravdivý drb ne a ne zmizet - náš bratr měl být homosexuál. Toto tvrzení vzniklo v sedmdesátých letech, když nějaký časopis uvedl nechutné povídání, které naznačovalo, že soutěžil s jistou ženou kvůli lásce k nějakému textaři písní. Byl to nesmysl tehdy a zůstal jím po celou dobu, ale někdy v polovině roku 1984 už Michaela unavovalo poslouchat tutéž starou ohranou písničku.

Věděl, jak to v médiích chodí. Zeptají se, jestli je Michael mimozemšťan, popře to. Narážka v novinovém titulku pak zní: ´MICHAEL POPÍRÁ, ŽE JE MIMOZEMŠŤAN!´ Zeptají se ho, jestli je gay, popře to. ´MICHAEL POPÍRÁ, ŽE JE GAY.´ Potom se všichni budou divit, proč to vlastně popírá, ať už je to cokoli.

Michaelův život zmapovaly novinové titulky. Proto se rozhodl nakonec nic neříkat a jen doufal, že jeho hudba všechno přetvoří a bude promlouvat za něj. Ale tenkrát ještě v Kansasu se ho jeden reportér zeptal, jestli nějak reagoval na zprávy, že je homosexuál. Michael otázku odpálil, když řekl, že homosexuál není, ale že se diví, proč lidé tak dychtí navěsit na všechny lidi nějaké cedulky. ´Všichni jsme lidské bytosti. Tak o co jde?´ zeptal se.

Nebylo to dostatečně důrazné. Tisk začal číst mezi řádky, co vlastně myslel tím ´Tak o co jde?,´ protože nepochopili, že se Michael snažil najít rovnováhu mezi popřením jiné sexuální orientace a podporou komunity homosexuálů. Nemohl vyhrát.

Pro mě byla celá debata nesmyslná. Myslím, že si lidé špatně vykládali skutečnost, že Michael byl workoholik. Viděli jen svobodného muže se zálibou v líčení, v dětinských předmětech, bez vousů a s nákloností k šimpanzovi. Michael se rovněž nebál předvádět svou tvořivou ženskou stránku a jeho hlas zapadal do streotypní představy společnosti o hlasu homosexuála. Jenže nikdo z naší rodiny neměl hluboký hlas a věděl jsem, jaké to je být terčem posměchu. Když jsme v Los Angeles začal jezdit autem, jednou mě policejní hlídka donutila, abych zajel k chodníku. Když policista uslyšel můj hlas, zasmál se, obrátil se ke kolegyni a zeptal se: ´Kdo ji bude prohledávat?´

Michael vždycky říkal: ´Mojí ženou je hudba a oženil jsem se se svým řemeslem,´ - a to je také důvod, proč dosáhl velikosti. Byl však rovněž oddaným Svědkem Jehovovým, který žil v souladu s Biblí. Kvůli svému náboženskému přesvědčení byl zdrženlivější než ostatní bratři. Michael toužil vědět, jaké to je mít naplněný a intimní vztah. Po vydání alba Thriller se zdálo, že neustále čeká na neuchopitelnou ženu, která by vstoupila do jeho života, na někoho, komu by mohl důvěřovat. Také však na někoho, o kom by vědl, že je s ním, protože to je on, a ne ´Michael Jackson,´ Aby miloval jeho, ne představu o něm.

Můj bratr byl ve svém nitru dítětem a totéž chtěl najít u nějaké ženy. Michaelovo srdce netoužilo po intenzitě, vášni a dramatech, ale po hravosti, bitkách s vodními pistolkami, komiksech a nocích strávených s filmy. Toužil s někým sdílet své humanitární sny, návštěvy nemocnic a pozorování života dětskýma opčima. Hledání ideální ženy pro něj bylo stále se zužující oblastí. Dokud se mu takovou partnerku nepodařilo najít, bránil se někoho do své blízkosti pustit.

Už brzy se mělo na stránkách bulvárních novin The Sun v Londýně objevit sousloví ´WACKO JACKO´ (něco jako ´potrhlá opička´, což má rasistický podtext). Přezdívka, kterou Michael považoval za urážlivou, vznikla kvůli strategii jeho týmu předkládat o něm veřejnosti podivné a úžasné příběhy. Michael vždycky tvrdil, že neví nic o podivných kejklích při práci s veřejností a mně to připadá věrohodné. Podle pokynů, které znal z hudebního vydavatelství Motown, se měl propagovat umělec a hudba, nic jiného.

S prvním příběhem uveřejněném v bulvárním časopise National Enquirer byla uveřejněna Micahelova fotografie zachycující jej, jak zdánlivě spí v přetlakové kyslíkové komoře s titulkem: ´TAJNÝ PLÁN MICHAELA JACKSONA, JAK SE DOŽÍT 150 LET.´ Ta fotografie byla skutečná. Komora ze snímku se užívala pro pacienty s popáleninami v nemocnici Brotman Memorial Hospital a Michael neodolal a pózoval v ní během jedné z jeho návštěv nemocnice. Ne proto, že to bylo součástí jeho léčby, ale protože to vypadalo jako z kosmického věku, a on chtěl, aby se bez dlouhých příprav pořídila legrační fotka. Na vteřinku se položil dovnitř se zavřenýma očima a rukama zkříženýma na prsou. Objevila se v Enquireru, který otiskl citace ´blízkých přátel´, kteří tvrdili, že Michael měl v plánu komoru koupit, aby v ní spal a zastavit tak proces stárnutí. K velkému překvapení tomu lidé věřili. Už jsem  léta ztratil přehled o tom, kolikrát jsem byl dotázán: ´Je pravda, že váš brat spí v nádrži s kyslíkem?´ Měl jsem chuť odpovědět: ´Můj bratr nerad spí v posteli, natože v nějaké cisterně!´

   Druhá povídačka byla tak nesmyslná, že si ani nezasluhuje vysvětlení. Michael měl mít v úmyslu koupit kosti sloního muže, přičemž to tvrzení podpořily zaznamenané citace Michaelova manažera Franka Dilea. A lidé tomu opět věřili. Nebo tomu zkrátka chtěli věřit. Jako Michaelova rodina jsme pročítali tyto zprávy a nikdy jsme se jimi dále nezabývali, alek když se matka ujistila, že za těmito hloupostmi stojí frank Dileo, postavila se mu přímo. ˇNeměl byste šířit takové věci,´ vyčetla mu. ´Syn pak vypadá jako idiot.´

Franka to zjevně netrápilo. ´Nutí to lidi o tom přemýšlet, a to je přesně to, co chceme.

Měla to výt zavádějící strategie, jak obklopit Michaela záhadami? Nikdy jsem nedokázal pochopit způsob uvažování jeho týmu. Zacházeli s Michaelem jako s někým, kdo se pokouší být někým jiným, kdo potřebuje stvořit svůj vlastní obraz, přestože album Thriller už všechno řeklo. Takové zprávy dělali m Michaela terč posměchu a působily jako parodie, zatímco jeho jediným cílem v životě bylo být brán jako respektovaný umělec.

Michael nebyl připravený na zdánlivě každodenní útoky, které ho předváděly nejen jako ´potrhlého´, ale též jako ´podivně výstředního´ i jako ´zrůdu´. A jeho plastická operace spolu s nevinným vztahem ke zvířatům a dětem měla k již tak překroucenému portrétu přispět. Nakonec napsal otevřený dopis tisku, v němž vyjádřil, jak byl zasažen nepravdami přicházejícími od lidí, kteří ho dokonce ani neznali. Ocitoval staré indiánské přísloví: ´Nesuď člověka, dokud jsi nechodil dva měsíce v jeho mokasínech.´

Avšak nejvýstižněji se mu podařilo na to výmluvně reagovat v roce 1996 jedním z krátkých film na videu, který natočil pro svůj singl Ghosts (Duchové). (...)"

Jermaine Jackson, Michaelův bratr, ve své knize You Are Not Alone Michael

 

Budu přesně tím, co chcete vidět.

Pokud jste tedy přišli, abyste spatřili vaše představy, jak se předvádí přímo před vašima očima, 

vtíravou strašidelnou zábavu, pošetilý podvod a duchy, kteří tančí ve světle.

Pokud jste ale přišli, abyste spatřili pravdu a čistotu,

Je tady, uvnitř usamělého srdce

 MJ in Ghosts

 

 

"Vždycky jsem si říkal, že by lidé s Michaelem více sympatizovali, kdyby ho znali tak, jako já. Kdyby byl otevřenější a řekl, jak se věci opravdu mají. Jednou jsem se ho zeptal, zda ví o všech negativních zprávách, které se objevují v médiích, a jestli by nemohl něco změnit a bojovat proti nim. Michael se vší vážností odpověděl: ´Vím o všem, co se píše a říká. Cokoliv udělám, vždycky o mně napíšou něco špatného.´


Naneštěstí pro Michaela to byla pravda. Vzpomínám na výlet do Budapešti v roce  1994. Michael spolu s Lisou Marií Presleyovou navštívil nemocnici, kde předal dětem dárky a hračky. Měl jsem to štěstí, že jsem byl jediným zástupcem tisku, kterému bylo dovoleno doprovázet je do nemocnic, a měl jsem to potěšení pomoci při rozdávání dárků několika nemocným dětem. Nicméně, v tisku se objevily názory, že celý výlet (část Michaelovy kampaně ´Heal the World´) byla jen reklama. O čem ale média nemluvila, byla dojemná chvíle, když Michael vykouzlil úsměv na tváři umírající dívky, která zde ležela nehybně a bez hlesu. Její matka, která u ní neustále bděla, se zhroutila v slzách, když se její dcera natáhla a dotkla se Michaelovy ruky. Zní to jako zázrak, ale já to viděl na vlastní oči. Tak proč se lidé neustále vysmívali člověku, který se upřímně staral o druhé a který byl nadto také jedním z největších umělců na světě?

 

Myslím, že důvodem bylo nepochopení. Pro lidi bylo těžké vstřebat Michaela stejně jako ostatní hvězdy, zvlášť v éře televizní reality.


Michael byl a navždy zůstane na vysokém piedestalu, díky čemuž byl jedinečný a bylo mnoho těch, kteří mu to nepřáli nebo se ho báli, a kteří ho z toho piedestalu chtěli sesadit." 

Adrian Grant v doslovu své knihy "Michael Jackson - Obrazová encyklopedie", červenec 2009
 

 

 

"...Když jsem tady (v Británii) byl naposledy, přivedl jsem s sebou do nemocnice pro děti v Londýně Mickeyho and Minnie Mouse z Euro Disneylandu a vzal jsem s sebou hromadu hraček a věcí, abych je rozveselil. Druhý den v novinách napsali: "Wacko Jacko kašle na nemocné děti." To mě opravdu ranilo - pokusil jsem se těm dětem pomoct.... Bylo to kruté a zbytečné."

Michael Jackson, The Daily Mirror Magazine, 1999

 

 

 

„Tisk (v Británii) je na mě tak tvrdý. Snažím se dělat tolik dobra. Jdu (tady) do nemocnic a dávám dětem dárky. Jakmile odejdu, druhý den vyjde, „Wacko Jacko opustil nemocnici a všechny děti ignoroval“ a to mě bolí u srdce! Protože jsem úmyslně přiletěl s Minnie Mouse a Mickey Mousem až z Euro Disneylandu a přivedl je s sebou, abych překvapil děti, přinesl jsem tašky s dárky a všechno, strávil jsem s dětmi čas a oni si ze mě dělají legraci.
 

Práce s dětmi se mě dotýká. (Vzlyká) Kdyby to nebylo kvůli dětem, odhodil bych ručník! Zabil bych se. Nechtěl bych žít. Inspirují mě. Inspirují všechno, co dělám. Každá píseň, kterou píšu, každý tanec, všechno, co dělám. Snaží se to použít proti mně. Je to prostě tak nespravedlivé. Jsem kvůli tomu vellice naštvaný, víš? “
Michael Jackson, 1999

 

 

 

"Bez ohledu na to, jak dobré jsou vaše záměry, vždycky je tu nějaký blbec, nějaký podlý člověk, který se vás snaží shodit. A vše, co jste chtěli udělat, bylo přinést trochu lásky a radosti. A oni si pospíší, aby vás nenáviděli a soudili, jsou krutí a zlí. Ukazuje to jen na to, že lidstvo dokáže být velmi ošklivé a kruté, opravdu ano. Ukazuje tak svou ošklivou stranu."

Michael Jackson v nezveřejněné části rozhovoru mluví k reportérovi Martinu Bashirovi, který ho následně zradil a velmi mu ublížil

 

 

 

Nejsem Jacko - Jsem Jackson!

Wacko Jacko je přezdívka, které Michaelu Jacksonovi dala britská média a znamená něco jako "šílená opička." Začala být používána v polovině 80.let jako reakce na jeho “výstřední” a “bizarní” chování. Toto chování mu ale přisoudila pouze tato média, která překroutila vše, co udělal. Bulvární plátky se pokoušely malovat Michaela Jacksona jako by byl duševně nemocný a přezdívka Jacko jim v tom pomohla. Není to totiž jen zkratka jeho jména, která se rýmuje se slovem "wacko" (bláznivý, šílený). Jméno "Jacko" jde v etymologii ještě dále. “Jacko Macacco” bylo jméno slavné opice používané v opičích zápasech v londýnském Westminsteru začátkem 19. století. Termín “Jacco” nebo “Jacco Macacco” byl (Cockney) slang, který obecně odkazoval na opice. Ve 20. století se „opice Jacko“ stala ve Velké Británii populární jako hračka. Byla v britských domácnostech běžná do osmdesátých let (vpravo aktuální obrázek z E-baye). Termín “Jacko” byl také často používán při hovoru o "barevném" člověku. Ve Spojených státech říkali černochům Jackos tehdy, když ve tmě viděli pouze jejich oči a zuby. Podtitul přezdívky Jacko je tedy rasistický. Michael toto jméno opravdu neměl rád a fanoušci se proti tomu označení musí i v současnosti neustále ohrazovat. (více bude v článku o rasizmu)

 

[Tyto dokumenty, které mám v ruce, jsou] bláznivé příběhy, které si lidé vymysleli, jsou to věci, které jsem chtěl během nějakého rozhovoru obasnit […] Myslím, že to mohl být rozhovor s Diane Sawyerovou, chtěl jsem to prostě udělat v jakémkoli rozhovoru. Abychom to upřesnil, pokud lidé slyší lež dost dlouho, uvěří jí. Lidé o mně lžou.

(prohlíží seznam:) Jsem černý Američan a jsem na to hrdý a… jsem tím poctěný. Povídačka o bělení kůže - což je fáma, nebělím si kůži. Kdysi říkali, že chci, aby mě hrálo bílé dítě [pro komerční reklamu Pepsi], což byla fáma. Fáma o inauguraci [Billa Clintona] - říkali, že jsem nechtěl dělat inauguraci prezidenta Clintona [to je další falešná fáma]. Nejsem gay! 

Tento list říká: „Neodsuzujte člověka, pokud jste s ním nemluvili z očí do očí“, což je pravda, „protože to, co slyšíte, je lež“ […], „A Ježíš řekl, milujte děti a buďte jako děti, buďte mladiství, bezelstní, čistí a čestní. Mluvil s apoštoly a oni bojovali o to, kdo je mezi nimi největší, a on řekl: „Kdo se poníží jako toto dítě, je u mě největší“. A vždycky se obklopoval dětmi! ... A tak jsem byl vychováván, abych věřil, byl takový a napodoboval to. Nevím tedy, co se z toho snažíte udělat.

Udělal jsem si seznam věcí - když jsem naštvaný, napíšu si, co o tom chci říct, abych to vysvětlil. Dostanete se do bodu, kdy jste unavení z lidí, kteří lžou. Jsem unavený z takových situací, kdy o mně lidé naprosto lžou. Mám toho dost."

 

Michael Jackson, výpověď z 1.3.1996
 

 

 

"Je to velmi těžké, když se proti vám obrátí rodina, a když vám každý, s kým se přátelíte, dá facku. Byli byste překvapení, jakým způsobem mu lidé ublížili. Co mě však překvapuje ještě více, je jeho vůle odpouštět. Připustí, že jsou křehcí, a nechá je, aby se vybili. Můžete ho vinit z toho, že chce být obklopený nevinností a čistotou dětí? Chce si ve své vlastní duši udržet naživu světlo z jejich očí." 

“Svým způsobem, Michael není z tohoto světa.

Brooke Shields, přítelkyně, magazín People, 2/1993

 
 
 
 

"Michael nedokáže rozpoznat podvod ostatních, protože sám je podvodu neschopný. V lidech vidí pouze dobro, a i to je pouze odrazem jeho vlastního světla."

Talitha Fluttrby, fanynka, která se s MJ mnohokrát setkala

 

 


Rabín Schmuley: Všechna bolest, kterou jsi vydržel ze všech těch útoků - a já to viděl z první ruky a říkám lidem, že tolik z toho odpadu o tobě není pravda, je to převráceno a nespravedlivé. Tak proč se z tebe nestal cynický dospěly a nevzdal jsi to?

Michael Jackson: Řeknu ti. Protože s bolestí a šípy, co na mě lidé vystřelili, by to nikdo jiný nezvládl. Pravděpodobně by už spáchali sebevraždu... stali by se alkoholiky...

Protože na mě byli opravdu zlí a hrubí. A jestli si myslí, že to neslyším a nevidím, tak ano, ano! Byly to děti - držím se kvůli nim, jinak bych to nezvládl. Opravdu bych to nezvládl.

Rabín Schmuley: Děti ti daly podporu pokračovat? Nebo říkáš, že pokračuješ, protože věříš, že Bůh ti dal misi pokusit se a postarat se o ty opomíjené děti?

Michael Jackson: Bůh mi dal misi, cítím že mám pro ně něco dělat a oni mi dávají podporu a víru a lásku abych vydržel. Když se podívám do zrcadla, cítím se opět vyléčen. Je to jako být pokřtěn. Je to jako by Bůh říkal: ´Michaele, všechno bude v pořádku´, když se podívám dítěti do očí.

Rabín Schmuley: Zdá se mi, že říkáš, že jsi dokončil každou misi kromě té obrovské a to je, že se můsíš postarat o děti. Znamená to, že už nemáš hudební ambice?

Michael Jackson: Děláš si srandu? Od tance po muziku, inspiruje mě to ještě víc.

Rabín Schmuley: Ale umíš ukázat lásku dospělým, důvěřuješ ještě dospělým?

Michael Jackson: Důvěřuji dospělým..

Rabín Schmuley: Ale jsi stále odtažitý...musíš být?

Michael Jackson: Ano, protože mě opravdu zradili a oklamali tolika způsoby a tolikrát. Přišli za mnou dospělí se slzami v očích a říkali: ´To je hanba, čím sis musel projít´ a ´já bych ti nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy neublížil nebo něco neudělal´. A pak se otočí a ublíží mi. Upřímně, to je druh svinstva, kterým jsem prošel... se slzama mě drží v náručí a další rok mě žalují kvůli nějaké absurdní věci... jako fotograf kvůli nějakým fotkám, nebo nějaký člověk, koho vyhodí - ale já jsem ho nevyhodil, ale žalují mě a já jsem to neudělal... to je forma hlouposti.“

 

 

„Tolik lidí se snažilo Michaela Jacksona vykořisťovat.. dostat od něj něco na památku. Michael měl potíže sblížit se s lidmi, protože když si myslel, že má přítele a že se bude snažit být pro někoho dobrým člověkem, další věc, kterou věděl, bylo to, že ho žalovali nebo nahráli, aniž by to věděl. A myslím, že to byl jeden z důvodů, proč se cítil tak dobře s dětmi s celého světa, kterým se snažil pomoci, a se zvířaty. Byl to citlivý, laskavý, slušný, kreativní génius ... Nemohu vám ani říct, kolik celebrit, o nichž si myslel, že jsou jeho přátelé, mu v jeho nejtemnější hodině, nechtěla pomoci. A to pro něj bylo to velmi, velmi bolestivé a drtivé. Výjimkou jsou Chris Tucker a Macaulay Culkin. Dva lidé, které vždy budu respektovat. Oba ti chlapi mi jasně řekli: "Když nás Michael potřebuje, budeme tam. Jen nám řekni, kdy."

Thomas Mesereau, Jr.


 

„Lež běhá sprint, ale pravda maraton.“

Michael Jackson

 

 

„Nehledě na to, co obecně tisk říká o celebritách a o mně, jdu dál. Nevěnuju tomu bulvárnímu braku pozornost. Mám své sny, jsem vizionář. Cítím, jako bych měl okolo sebe brnění, nosorožčí kůži." Věřím ve svou práci. Jak už jsem řekl, mám velkou důvěru ve své sny. Když mám skvělý nápad, mám železnou vůli a to i přesto, že média o mně vytváří tolik negativních příběhů, aby toho víc prodala. Když se podíváte do historie, nejsem jediný. Nechci přidávat své jméno k jejich, ale udělali to Ghándímu, Kristovi – nesnažím se říct, že jsem Kristus, nechci, aby to média říkala. Některé z nejhorších případů na světě, kdy je na někoho upřena pozornost, má co dělat s ignorancí části lidí kvůli špatnému tisku. Když se to stalo jim, může se to stát i mně.“

Michael Jackson, chat 1995

 

 

"Když je mysl lidí zastřena zlostí nebo nenávistí, nemůže na ně dosáhnout žádný anděl."

Michael Jackson, Tanec jako sen

 

 

"Řekl jsem pravdu, řekl jsem jim o sobě všechno a oni to překroutili. Už nevím, co mám dělat. Řeknu pravdu, a nefunguje to."

Michael Jackson

 

 

"Slova vám nemohou ublížit zničit fyzicky, ale mohou vás zničit emocionálně."

Michael Jackson

 

 

 

 

 

Někteří z vás stále přemýšlí proč jedna má přítelkyně zemřela (princezna Diana)
Abyste se dostali k zprávě, o které jste ještě neslyšeli
Má přítelkyně byla uštvaná a zmatená, jako mnoho dalších, které znám
Ale tu chladnou zimní noc mi ukradli mou pýchu
Teď už nemá druhou šanci, je zesměšněná a obtěžovaná

Prosím, řekněte mi proč?
Tohle je lekce, ze které se můžeme poučit,
Respekt se nedá dát, musí se získat
Přestaňte zlomyslně útočit na mou bezúhonnost

Michael Jackson v písni Privacy

 

„Nemůžu si pomoct, ale občas si vyberu nějakou kritiku, která se na mě zaměřila. Reportéři jsou ochotni říct cokoliv, aby prodali noviny. Říkají, že jsem si nechal rozšířit oči, že chci vypadat více bíle. Více bíle? Co je to za tvrzení?

Já jsem nevynalezl plastickou operaci. Je tu už dlouho. Hodně pěkných, velmi milých lidí má plastickou operaci. Nikdo o jejich operaci nepíše a nekritizuje je tahkle. Není to spravedlivé, většina z toho, co tisknou, jsou výmysli. Je toho dost na to zeptat se: „Co se stalo s pravdou? Vyšla z módy?"
Michael Jackson

 

 

Jeden z mnoha příkladů překrucování skutečnosti ze strany médií:

Není to tak dávno, co americký server TMZ přinesl zprávu o tom, že v roce 2008 Michael Jackson navštívil se svým nejmladším synem zubaře, kterého následně nutil, aby jeho syna léčil neobvyklým riskatním způsobem a vyžadoval po něm anestezii, ačkoliv tento doktor neměl k zákroku potřebné oprávnění.

Jako důsledek byl Michael Jackson opět portrétován jako naprosto nezodpovědný otec a doktor Mark Tadrissi obviněn lékařskou komorou z toho, že podal dítěti anestetika bez oprávnění a dokonce je přechovával ve své ordinaci - těchto obvinění byl následně zase zproštěn.

Novinář Charles Thomson totiž zjistil, jak to bylo opravdu:

Zubař Tadrissi Michaelu Jacksonovi řekl, že jeho syn Blanket bude potřebovat dvě hodiny dlouhý chirurgický zákrok, který bude třeba provést v celkové anestezii*. Doktor Tadrissi však neměl k anestezii potřebné oprávnění a Michael Jackson ho tedy požádal o to, aby najal anesteziologa s licencí, což zubař splnil. Chlapec tedy podstoupil nezbytný chirurgický zákrok s odborným dohledem, tak jak to má být.

Ve skutečnosti se tedy Michael Jackson zachoval jako kterýkoli jiný zodpovědný rodič a doktor Tadrissi jako zodpovědný zubař. (zde celý článěk v originále )

*V USA je celková anestezie uznávaná standardní péče, jestliže dítě (nebo osoba jakéhokoliv věku se zdravotním postižením) potřebuje rozsáhlé zubní ošetření. Tento standard je podporován americkou akademií Pediatrického zubního lékařství, American Dental Association, American Medical Association, a americkým ministerstvem zdravotnictví a sociálních služeb.

 

 

 

Originál vs vydané fotky... Obrázek, který ukazuje, jak časopis OK! schválně zesvětlil fotografii Michaelovy dcery Paris, aby tak rozvířil debatu o Michaelově otcovství + upravená fotografie MJ, vyretušovaná a ukazující ho v nepřirozeném odstínu na titulní straně časopisu:

 

Příklady urážlivých, zesměšňujících a útočných titulních stran novin,

 které mají šokovat, a tak manipulují se svými čtenáři:

 

...To, že to čtete v časopise nebo to vidíte v televizi

Neznamená, že to je pravda
I když o tom všichni chtějí číst
To, že to čtete v časopise nebo to vidíte v televizi
Neznamená, že to je pravda
Vidíte, ale každý tomu všemu chce věřit...

Michael Jackson v písni Tabloid Junkie

 

 

 

"Když jsem smutný, začnu přemýšlet o dobrých časech, abych se cítil lépe. Dělám to někdy v noci v posteli, když jsem sám se sebou. Vložím si do hlavy ty nejkrásnější myšlenky, úžasné zážitky a cítím, jak mé tělo ovládla chemická reakce, kde jsem vlastně tam, a miluju to. Jsem naštvaný, když nějaký idiot, myslím horší než Stooge, úplný idiot píše něco hloupého a tak nepravdivého a rozdílného oproti tomu, co se stalo na nějaké akci nebo tak něco. A byl jsem tak naštvaný a já se snažím, abych nebyl naštvaný, protožesi tím ubližuju. Začnu přemýšlet o mém létání vzduchem s větrem v mé tváři, dělám to v Africe. Jsem tam tak šťastný a létám, myslím, že je to jedna z nejkrásnějších věcí, které jsem kdy objevil a mám ji rád, je to svoboda, je to blaženost, to je kvintesenciální blaho. Je to vrchol zábavy."
Michael Jackson

 

„Navzdory tomu, co tisk o celebritách a mně obecně mluví, postupuji kupředu, nevšímám si toho bulvárního odpadu. Mám své sny, jsem vizionář. Mám pocit, jako bych měl kolem sebe brnění, jako je nosorožec. […] Tisk vytváří všechny tyto příběhy, aby si lidé kupovali jejich časopisy nebo četli jejich sloupce. Nesmíte číst vše, co vidíte. Většina z toho není pravdivá, většina je odpad. A chci, aby si lidé byli vědomi toho, co jsou to bulvární média. […] Věřím ve svou práci, jak jsem řekl, mám velkou důvěru ve své sny. Když mám skvělý nápad, mám železnou vůli, i když média vytvářejí takové negativní příběhy, dělají to jen proto, aby prodávaly více výtisků. Když se podíváte do historie - a já se nesnažím dávat své jméno vedle těch historických jmen - bylo to skoro stejné. […] Nejhorší pozornost se často týkají nevědomosti lidí kvůli negativnímu tisku. Pokud se to stalo jim, může se to stát mně. “
Michael Jackson; úryvky z rozhovoru „Simulchat“ (1995)

 

 

"Manipulují s našimi historickými knihami. Historické knihy nejsou pravdivé, je to lež. Historické knihy lžou, je třeba, abyste to věděli. Musíte to vědět.

Michael Jackson, 2002

 

 

„Opravdu nechci bulvární novináře, ale pokud přijdou - buďte laskaví. Napište tu správnou věc, kterou chcete napsat. […] Viděla jsi, co se stalo s lady Dianou, pověz. Měly by tu být nějaké hranice. Nějakým způsobem. Hvězda potřebuje nějaký prostor. Dej jí šanci k relaxaci, má srdce, je to člověk.“
Michael Jackson ve svém rozhovoru s Barbarou Walters (1997)

 

 

"Prosím nechte tohoto nádherného muže být sebou samým a milujte ho, protože je odlišný. Chvalte ho, protože nevypadá jako nikdo jiný, neobléká se jako nikdo jiný a nechová se, netancuje nebo nezpívá jako nikdo jiný. Každý ho kopíruje.Ctěte jeho individualitu, jeho sílu stát proti proudu. Nepije, neobskakují ho polonahé ženy. Chodí za sirotky, ne do klubů, objímá děti, ne prostitutky. Tenhle muž je úplně jiný než si všichni lidé myslí. Dokud bude žít, nikdy nebude vypadat nebo vytvářet něco, co dělá někdo jiný ... a my můžeme děkovat Bohu, že můžeme to všechno zažít s ním."

Karen Faye, Michaelova maskérka a přítelkyně, na dotazy fanoušků na jeho vzhled, 2003

 

 

"Nikdo by neměl odsuzovat, co jsem udělal se svým životem, ne dokud nebude v mých botách každý strašný den a každou noc bez spánku."

Michael Jackson

 

Michaelův otevřený dopis jeho kritikům z roku 1994: 

 

"Jak říká staré indiánské přísloví, nesuď člověka, dokud jsi dva měsíce nechodil v jeho mokasínách.

Většina lidí mě nezná, proto píšou takové věci, z nichž většina není pravdivá.

Často pláču, protože to bolí. Mám obavy o děti, všechny mé děti na celém světě. Žiju pro ně.

Jestliže by člověk nemohl říct proti něčímu charakteru nic, co se nedá dokázat, nemohla by být napsána historie.

Zvířata neútočí ze zášti, ale protože chtějí žít. Je to stejné jako s těmi, ktěří kritizují. Touží po naší krvi, ne po bolesti. 

Ale ještě to musím dokázat. Musím ve všem hledat pravdu. Musím to podstoupit kvůli síle, kterou jsem byl vyslán, pro svět, pro děti. Ale mějte soucit, protože už dlouho krvácím. 

MJ" 

 

Zde je tento dopis vytištěný v britských novinách - záměrně napsali některá slova chybně, aby napodobili dialekt afroameričanů, což je v tomto kontextu velice rasistické, a potom poznamenali, že Jackson není dobrý v pravopisu:

 

 

"Někdy, když je s vámi zacházeno nespravedlivě, udělá vás to silnějšími a odhodlanějšími. Otroctví byla příšerná věc, ale když se černoši v Americe konečně dostali pryč ze zdrcujícího systému, byli silnější. Věděli, jaké to je, když je váš duch zmrzačen lidmi, kteří ovládají váš život. Už nikdy nedovolili, aby se to stalo znovu. Obdivuju tenhle druh síly. Lidé, kteří ji mají, si stojí za svým a do toho, čemu věří, dají svou krev i duši."

Michael Jackson ve své "Moonwalk", 1988

 

 

"Čím větší hvězda, tím větší terč. Víte, když jste — a já nejsem chvastoun nebo něco podobného — ale, to, že jste na vrcholu poznáte podle toho, že na vás začnou střílet šípy. Dokonce i Ježíš byl ukřižován. Lidé, kteří do života přináší světlo, od Mahátmy Gándího přes Martina Luthera Kinga k Ježíši Kristovi. Dokonce i mně. A moje motto bylo: Uzdravit svět, My jsme svět, Píseň Země, Zachraňme děti, Pomozme naší Planetě. A lidé mě za to chtějí potrestat. Ale mně to nikdy neubližuje, protože základna fanoušků je silnější. A s čím větší silou na něco jdeš, tím silnější se to stane. A tohle se stalo: jsem houževnatý. Mám kůži nosorožce. Nic mi nemůže ublížit. Nic."

Michael Jackson, June 2003

 

 

 

"Byl jsem obviněn z něčeho, o čem vím, že jsem naprosto nevinný. Je to velice bolestivé. Ale v téhle zemi jde o určitý vzorec mezi černými osobnostmi. Zvládám to díky jiným lidem z minulosti, kteří si prošli podobnými věcmi. Hodně síly mi dává Mandelův příběh."

Michael Jackson

 

 

 

The Michael Jackson Trial : One of the Most Shameful Episodes In Journalistic History

Based on the article "One of The Most Shameful Episodes In Journalistic History" by Charles Thomson for The Huffington Post on June 13th, 2010.
"Reading the court transcripts and comparing them to the newspaper cuttings, the trial that was relayed to us didn’t even resemble the trial that was going on inside the courtroom."

 

 

Otázka: Co si myslíš o všech věcech, které o tobě vyšli, o všech věcech, které čteš? Co si o tom myslíš?
MJ: Nedívám se na to. Podle mého názoru je to nevědomost. Obvykle to není založeno na skutečnosti. Je to založeno na mýtu. Ten chlap, kterého nevidíš. Každá čtvrť má toho chlapa, kterého nevidíš, takže o něm mluvíš. Vidíš ty příběhy o něm, mýty, že to udělal tohle nebo támhleto. Lidé jsou šílení!
Chci jen dělat nádhernou hudbu.
- Z Ebony Interview, rok 2007

 

 

 

Michaelova dcera Paris mluvila s magazínem RollingStone (2017):

„Můj otec u mě v noci plakal,“ říká, zatímco sedí v přepážce kavárny v New Yorku v polovině prosince a v ruce drží malou lžičku. Začne také plakat. „Představte si svého rodiče, který u vás brečí kvůli světu, který ho nenávidí za něco, co neudělal. A on pro mě byl jediná věc, na které záleželo. Když jsem viděla celý můj svět v bolesti, začal jsem nenávidět svět kvůli tomu, co mu udělal. Říkala jsem si „Jak mohou být lidé tak zlí?“ Odmlčí se. "Promiň, začínám být emocionální."
"Nikdo kromě mých bratrů a mě ho nezažil, jak nám večer před spaním četl ´Světlo v podkroví," říká Paris. „Nikdo ho nezažil jako otce. A kdyby to udělali, celé jejich vnímání by bylo zcela a navždy změněno. “
Jemně naznačuji, že to, co jí Michael o těch nocích říkal, byla velká nálož pro devítileté dítě.
„Nekecal nám,“ odpoví. „Snažíte se dát dětem to nejlepší možné dětství. Musíte je však také připravit na tenhle zasraný svět.“

Source: www.rollingstone.com/music/music-features/paris-jackson-life-after-neverland-128510/

 

 

 

SAMÁ LEŽ

 

Bulvární noviny (foto vpravo) z 30.6.2013 s nadpisem: Složky FBI: Jacko zneužil 24 dětí. Odporné důkazy odhalují, jak si superhvězda vyplatila rodiče a oběti. 

 

Na této úvodní stránce je špatně úplně všechno. Noviny opět použili rasistický výraz "Jacko". Dali tam nejhorší možnou fotku, kterou našli, aby čtenářům potvrdili, že MJ byl divný. Nadpis je pak absolutně nepravdivý, protože složky FBI totiž naopak odhalili, že se nikdy nenašlo nic, čím by se MJ jakkoli provinil, a zároveň dokazují, že byl častou obětí vydírání.

 

FBI složky jsou volně přístupné k prostudování na tomto odkazu: vault.fbi.gov/Michael%20Jackson/Michael%20Jackson%20Part%2002%20of%2007/view

 

Vzhledem k tomu, že lidé, kteří tyto noviny čtou, nemají zřejmě zdání, jak nepravdivé informace jsou v nich uvedeny, lži se tak šíří do společnosti. A to je nejen hrubě nespravedlivé, ale přímo děsivé. 

 

***

 

Příklad českého bulváru z 24.6.2019 (vpravo). Urážlivý, útočný a hlavně značně zkreslený článek.

"Že znásilňoval děti se vědělo už v 90. letech, kdy stanul před soudem (...)" - jednalo se o pouhé obvinění, ne o fakta, jak je zde prezentováno. V  90. letech žádný soud neproběhl. Soud se konal v roce 2005. 

To, že Jacksona zprostili všech obvinění, znamená, že byl právním systémem shledán nevinným. Jakýkoliv cejch tudíž toto rozhodnutí znevažuje, což znamená, že by měly být podány důkazy o tom, že bylo rozhodnutí soudu mylné. Vhledem k tomu, že takové důkazy zjevně neexistují, tento cejch vypovídá pouze o předsudcích lidí a o tom, že se nezávisle na pravdě a objektivitě sami rozhodli, čemu chtějí věřit. Bohužel, toto chování společnosti je velmi nešťastné.

 

 

“Jeho smrt učí svět o odsouzení a rozsudku. Dokázala, že naše společnost má nepřirozený strach z čehokoliv, co je jiné. Vyšly najevo naše základní předsudky týkající se pohlaví a barvy pleti. Odhalil naši potřebu svrhnout ty, které jsme kdysi zbožňovali; naši potřebu být svědky toho, jak nejjasnější hvězda a největší člověk spadne do hlubin, které musejí být živoucím peklem. Uložili jsme naše perverze na čisté srdce - moderní hon na čarodejnice vysílaný v televizi. (..)”

David LaChapelle , FLAUNT Magazine, září 2009 

 

 

 

"Jsem ochoten odpustit tisku nebo odpustit komukoli, učil jsem se milovat a odpouštět, což mám v srdci."
Michael Jackson

 

 

"Při mé druhé návštěvě Neverlandu pořádal Michael Jackson soukromý oběd. Požádal nás, abychom se drželi za ruce a říkal chválu. Dořekl modlitbu a sluneční paprsky nakoukly na jeho počest do domu. Jeho energie byla duchovně magnetická. Zapouzdřila nás všechny jeho záhadnou aurou a zanechala nás v slzách. Byl neuvěřitelné světlo. 

Řekl: ´Tohle pro mě bylo napsáno v knihách. Svou část jsem dokázal. Teď bude jejich soudcem Bůh.´ 

Věřím, že ho vedl Bůh - tak žil a zvládal tenhle krutý svět."  

Taymoor Marmarchi, pracovala na humanitárních projektech pro Michaela Jacksona

 

 
"Při představě lidského boje pro velké umění je Michael definován slovy Carla Junga:
Nejsem to, co se mi stalo. Jsem to, čím jsem se rozhodl stát.
Být vlastníky našich příběhů nám umožňuje psát jejich zakončení. Odpojení od nich pak nechrání lidského ducha. Nejen, že byl Michael schopen být zraněn, jeho zranitelnost byla rodištěm lásky a sounáležitosti, radosti a odvahy. Naučili jsme se, abychom se vzali za ruce, táhli za jeden provaz pro větší dobro. Na rozdíl od těch, kteří chrlí nevyžádané fámy věříme pravdě. Pokud si netroufáte, nedělejte to, neříkejte to. Naučili jsme se to od největšího snílka... naučili jsme se snít. Ale kdyby to teď skončilo, je to jen zmrzlý sen. Nikdy to nedovolme."
 
E.J.Walker

 

 

"Nemám strach o odkaz Michaela Jacksona, protože je nevinný a největší ze všech. Mám strach o naši společnost a o to, jak nemocná a perverzní se stala. Mám strach z toho, jak se všude šíří falešné zprávy a lidé bez mozků věří všemu, co čtou."

Keya Morgan, 2019

 

 

"Jako muž, který byl zlomený mnoha falešnými obviněními a který byl zrazen tolika lidmi, Michael, kterého jsem potkala, byl stále nádherně pravdivý. Natolik velkorysý a laskavý, že jste si mysleli, že někdo tak úžasný nemůže existovat. Ale on existoval a byl takhle úžasný!"

SamanthaDGosson přes Twitter, 22.2.2019

 

 

Úžasně obsáhlý dokument LOVING NEVERLAND s českými titulky

1:40 - Mediální hysterie
19:52 - Falešná obvinění z roku 1993
42:47 - Album HIStory
1:17:09 - Konflikt se Sony
1:36:28 - Obvinění z roku 2003 / Bashirův dokument
2:26:40 - Mediální proces z roku 2005.
3:13:30 - Verdikt „NEVINNÝ“
3:29:40 - Následky soudu
3:41:06 - Vysmívání a ponížení, kterému čelí Jackson
3: 52: 11 - Michaelovo dětství a láska k dětem
4:28:47 - Jacksonovy humanitární a charitativní příspěvky
5:00:07 - „This Is It“.
5:05:45 - Opona smrti

 

Michael Jackson byl po více než tři desetiletí odlidšťován. Je čas se těch povídaček zbavit.
Král popu byl od poloviny 80. let oblíbeným cílem médií, kteří mu přezdívali „Wacko Jacko“ nebo „prznitel dětí“. Teď je pravý čas na to, přehodnotit jeho život a jeho odkaz.

27. března 2020

Manu Bezamat @manuelabezamat:
 

"Je to ještě bizarnější než dříve?" - ptala se novinářka Maureen Orth v úvodu článku Vanity Fair z roku 2003, jehož nesmyslné rýpání do Michaela Jacksona zahrnuje obvinění, že používá voodoo k přemáhání nepřátel a má umělou špičku nosu.

Jackson samozřejmě nepoužíval voodoo ani falešný nos (tu druhou pomluvu nadobro vyvrátila jeho pitevní zpráva). V té době však byl obětí téměř 20 let trvající neúnavné šikany médií.

Jak se však Orthové podařilo v mainstreamové publikaci učinit taková směšná tvrzení a prošlo jí to? Jaké byly okolnosti, které novinářce umožnily brutálně napadnout čestnost Jacksona, kdysi nejslavnějšího člověka na této planetě, a to bez jakýchkoli důkazů, tak, že tomu lidé věřili?

Zrození obrazu Michaela Jacksona zneužívajícího děti

Útoky na veřejnou reputaci Michaela Jacksona začali dekády před tím, než byl článek Orthové vydán. Už v 70. letech byl mladý Jackson nucen reagovat na neustále drby o svém milostném životě. Reportéři chtěli vědět, jestli s někým/s kým chodí; spekulovali o tom, jestli je gay, a dokonce i o tom, jestli si nezměnil pohlaví.

Jak roky plynuly, pozorování a posuzování jeho soukromého života se zhoršovalo. Uprostřed 80. let se pozornost přesunula od jeho milostného života k jeho údajným výstřednostem. Přibližně v té době ho média otitulkovala přezdívkou „Wacko Jacko“(něco jako „potrhlá opička“), kterou Jackson nenáviděl a která ho pronásledovala po zbytek života.

Od poloviny 80. let dál se nekontolovatelně množily příběhy o tom, že spí v kyslíkové komoře, že si koupil kosti sloního muže, nebo, že si bělí kůži. Byli to prokazatelné lži, které si však ve společnosti toužící po senzacích nacházeli své konzumenty.

Jackson byl komplikovaná postava, člověk, který byl v mnoha směrech napřed oproti době, ve které žil. Jeho vize a talent v psaní písní, zpěvu a tanci se stali vzorem pro přicházející generaci; to jak využíval své postavení k tomu, aby podporoval změnu ve společnosti z něj udělalo jednoho z největších světových humanistů.

Ale jakkoliv grandiózní se často jevil, byl to pouze člověk – muž, který vyrostl ve specifických podmínkách, který toužil žít normální život, a který se nevyhýbal veřejným hovorům o svých osobních zkouškách a strastech. Nic světu nedlužil, ale přesto mluvil.

Jeho kritikům to nestačilo. Zajímala je spíše potrhlá postava vytvořená médii; toužili po odpovědích, ale ne po těch, které jim s radostí dával Jackson: že nikdy neměl dětství, že jeho měnící se barva kůže je výsledkem nevyléčitelné nemoci. Jeho slova padala na hluché uši.

Do roku 1993 pomluvy vyrostly do takových rozměrů, že hrozilo, že zatlačí do pozadí jeho práci. Když si Jackson a jeho tým uvědomili, jak ho média odlidštila, přešel do protiútoku, který zahrnoval rozhovor s TV moderátorkou Oprah Winfrey, se kterou zpěvák otevřeně hovořil o různých tématech, poprvé i o svém vitiligu.

Někteří říkají, že to úsilí přišlo příliš pozdě. O několik měsíců později byl Jackson obviněn z obtěžování 13 letého chlapce, Jordana Chandlera. Pouze málo médií o obviněních polemizovalo. Pro mnoho z nich to bylo, jako kdyby do sebe najednou zapadly všechny otázky obklopující Jacksonovy „výstřednosti“.

A tak se zrodila přestava o “Michael Jacksoni, který zneužívá děti“. Nevadilo, že chlapcův otec, darebák, jehož zubařská ordinace v Beverly Hills byla známá díky předpisům léků na přání, byl nahrán, jak říká, že zničí Jacksonův život, když nedostane to, co chce. Nebo, že Chandlerovi, kteří se svými tvrzeními nikdy nešli za policií, sebrali peníze z vyrovnání a utekli.

Na čem záleželo, bylo to, že Jackson je jiný a proto si zaslouží být potrestán.

V roce 2003 byla obvinění obnovena Arvizovými, rodinou podvodníků, která se už předtím snažila oklamat celebrity jako Chrise Tuckera a Jay Lena. Obvinili zpěváka z obtěžování 13 letého Gavina Arviza právě v době, kdy byl Jackson vyšetřován právníky kvůli kontroverznímu dokumentu Living with Michael Jackson.

Vyšetřování zahrnovalo razii v jeho domově Neverlandu, která nenašla žádnou stopu evidence něčeho nezákonného.

Zpěvák, který v tu dobu bez debat prožíval nejnáročnější období svého života, byl v roce 2005 zproštěn všech obvinění. Ale média, jejichž chování překračovalo vekeré etické hranice, si ze zpěváka nestydatě utahovala do té míry, že rozhodnutí soudu o jeho nevinně se velké části společnosti ználo jako něco nedůvěryhodného.

Důkazy o zlomyslném jednání (žalobců), ať už v případě z roku 1993 nebo 2003, byly nesmírné a celý svět je mohl vidět. Takže, co přesvědčilo velkou část společnosti o tom, že Jackson je vinný? Co přimělo jinak chytré lidi přijmout takové tvrzení, navzdory své vlastní soudnosti?

Opakování a povědomost

Psycholog Tom Stafford hovořil v článku BBC z roku 2016 o efektu „iluze pravdy“, myšlence shrnuté v citátu, který je připisován nacistickému ministru propagandy, Josephu Goebbelsovi: “Opakuj lež dost často a stane se pravdou”. Stafford tento efekt vysvětluje pomocí obyčejného psychologického experimentu, kde jsou subjekty požádány, aby ohodnotili pravdivost několika triviálních faktů.

Po přestávce subjekty požádali, aby proces zopakovali, ale s tím, že se promíchala stará a nová fakta. Klíčové bylo zjištění, že lidé tíhnou k tomu, aby „hodnotili věci, které už někdy viděli, jako pravděpodobně pravdivé, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou pravdivé, a podle všeho je jediným důvodem to, že jsou jim více povědomé.“

Může to tak být v případě veřejného vnímání Michaela Jacksona?

Zdáse, že ano. Tam, kde chybí evidence, opakování buď zkreslených a nebo úplně vymyšlených příběhů je nástrojem, který používají média a ti, kteří se chtějí proslavit, aby ukázali Michaela Jacksona jako netvora, člověka zbaveného lidských kvalit do takové míry, že se obtěžování dětí nezdá pouze věrohodné, ale důvěryhodné. Opakujte obvinění dost často a začne to pro ně být povědomé.

Důvody, proč si média a žalobci vybrali dál vyprávět o Jacksonovi, jdou až za účel tohohle kousku. Když se však zblízka podíváme na způsob, jakým je v posledních přibližně 30 letech zobrazován, všimneme si, že se systém opakuje: každý falešný příběh je jako vrstva, která je podporovaná předchozími lžemi, zatímco se souběžně stává základem dalších klamů, vytvářejících falešný pocit věrohodnosti viny.

Jinými slovy, Jacksonův veřejný obraz byl tak pošramocený, že se k němu teď dá přiřadit téměř jakákoliv lež. Proto nebylo až tak překvapivé, že obvinění Wada Robsona a Jamese Safechucka proti Jacksonovi v dokumentu Leaving Neverland z roku 2019 byla částí společnosti tak rychle přijata, navzdory pochybné historii tohoto páru i do očí bijících protimluv v jejich vyprávění.

Co přinese Jacksonovu veřejnému obrazu budoucnost

Robson a Safechuck se mohou stát prvními slavnějšími Jacksonovými žalujícími, i když ne z důvodů, které předpokládají – ale protože byli první, kteří měli své rozpory okamžitě odhaleny na sociálních sítích, překážka, které předchozí žalující nemuseli čelit. To může zažehnout dlouhotrvající proces veřejného přehodnocení Jacksonova života a odkazu.

Někdo může říct, že to nestačí k očištění zpěvákova jména, že odhalení posledního pokusu o obohacení z jeho jména sotva poškrábe povrch věrohodnosti žalobců – a možná je to pravda. Obnova Jacksonova veřejného obrazu není jednoduchý úkol a přijatelnost jeho viny je zakořeněná v myslích významné části populace.

Přesto není bitva ztracená. Když Stafford posuzoval efekt „iluze pravdy“, uzavřel to tím, že opakování a povědomost nejsou jedinými aspekty, které ovlivňují naši víru - „Pokud jsme ozbrojeni znalostmi“, říká, „můžeme tomu odolat“. Proto silou uvažování můžeme vybalancovat naše instinkty k tomu, aby si rychle zformovaly názor.

V éře sociálních médií, kdy máme informace jako na dlani a názor veřejnosti se může ze dne na den změnit, je perfektní prostředí k tomu zpochybnit staré příběhy a konečně přinést ke světlu pravdu. V tomhle ohledu je pochopení mechanismu, kvůli kterému byla pověst Michaela Jacksona neustále špiněna, prvním krokem pro příchod spravedlnosti.

Druhým krokem je polidštit ho tím, že poskytneme přesné kontextové informace, které by, když se porovnají s očividně zlými a neopodstatněnými drby okolo Jacksona, měly stačit na to, aby odhalily příběhy pro to, čím opravdu jsou: báchorkami, ale ne pravdou. Přestože nemůžeme vrátit čas a zrušit újmu, která byla udělána, můžeme se zbavit povídaček.

https://mjbeats.com.br/michael-jackson-has-been-dehumanized-for-over-three-decades-its-time-to-take-the-narrative-back-60fc929a79de

 

 

"Diana (Ross) mi řekla, že lidé v šoubyznusu mohou být zranění. Abych řekl pravdu, nevím jak. Možná, že to jednoho dne zjistím, ale dost o tom pochybuju."

Michael Jackson v roce 1970

 

 


Proroctví Jamese Baldwina z roku 1985:

„Kakofonie kolem Michaela Jacksona je fascinující tým, že o Jacksona vůbec nejde. Doufám, že si toho dobře víme, bude to štěstí, že svůj život vytrhne z čelního masožravého úspěchu. Nebude mu rychle odpuštěno za to, že způsobil tolik revolucí, že byl tak úspěšný, a ani chlap, který vybral banku v Monte Carlu, na Michaela prostě nemá.
 
Ten rozruch je o Americe, o nepoctivém poručníkovi černého života a bohatství; o amerických černoších - zejména mužích; o planoucí, pohřbené americké vině; o sexu, sexuální roli a sexuální panice; o penězích, úspěchu a zoufalství - ke kterému nyní může být přidána hořká potřeba najít hlavu, na kterou by měla být umístěna koruna slečny Ameriky.
 
Šílenci jsou určeni šílenci a je s nimi zacházeno tak, jak s nimi je zacházeno - hlavně ohavně - protože to jsou lidské bytosti, které hluboko v nás způsobují echo našich nejhlubších hrůz a tužeb. “
 

James Baldwin ve “Freaks and the American Ideal of Manhood.” Původně publikováno v Playboy in 1985, nyní v "Baldwin: Collected Essays". 

 


 

Známé částky, které některá média nabídla lidem za to, aby Michaela Jacksona nějakým způsobem pošpinili:

 

* Reportér časopisu National Enquirer nabídl v roce 1993 otci chlapců (dvojčat) Roberta a Ronalda Newtovým 200 000 dolarů (cca 5 miliony Kč) za to, že prohlásí, že je Michael Jackson sexuálně obtěžoval. Těsně před podpisem Ronald Newt Sr. odmítl.

Robet Newt vzpomíná: "Řekl: ´Pověz, že ti sahal na za zadek. Řekni, že tě popadnul a nějakým způsobem se tě dotkl,“ řekl Newt. ´Řekl nám, že všechny ty lidi shodil. Teď se chystal shodit Michaela. Tohle by ho opravdu zničilo. Řekl nám, že všechny ostatní slavné lidi shodil. Všichni důležití lidé měli díky nim skandály. Řekl: „Složíme tyto lidi dolů. To je to, co děláme.“´

Article: Neverland Kid Told Me in 2005 “Nothing Happened” to Him or to Wade Robson

 

 

* Alfonso Ribeiro byl chlapec, který ve dvanácti letech natáčel s MJ reklamu na Pepsi. Jeho otec dostal od bulváru nabídku 100 000 dolarů (cca 2 milony Kč), pokud prohlásí o Michaelu Jacksonovi cokoli negativního. Odmítli.

 

* Wade Robson, nadějný tanečník a choreograf, dostal šestimístnou nabídku (tedy opět miliony korun) za to, že prohlásí, že ho Michael Jackson zneužíval. Robsonovi byli počátkem 90. let osloveni např. Victorem Guttiérezem. Nabídku odmítli. Wade MJ dlouhá léta hájil, vystupil jako jeden z nejsilnějších svědků u soudu a přátelil se s ním až do jeho smrti. Čtyři roky poté, v době Wadeových velkých osobních a finančních problémů, na nabídku kývl a Michaela zpětně obvinil ze zneužívání. 

 

* Tim Whitehead, Michaelův bratranec, u soudu potvrdil, že dostal nabídku 100 000 dolarů (cca 2 miliony Kč) za to, že poví, že je Michael gay. Odmítl.

 

* V roce 2004, dva dny poté, co vyšetřovací orgány uzavřely vyšetřování a zamítli jeho obvinění kvůli nepřítomnosti jediného důkazu, a skutečnosti, že se ti dva zřejmě nikdy ani nepotkali, vyšlo Danielovo povídání novinách The News Of The World jako fakt. Daniel Kapon od nich tehdy dostal 500 000 dolarů (cca 10 milionů Kč) za to, že obvinil Michaela Jacksona z toho, že ho od jeho tří let zneužíval, choval se sadisticky a démonicky, opíjel ho, podával mu drogy, bil ho a nutil ho podstupoval nepotřebné kosmetické operace a přitom si ho natáčel na video. Zároveň tvrdil, že je otcem Michaelových dvou starších dětí, protože MJ byl uchvácen jeho rodovou linií a dokonce ho nutil, aby měl sex s jeho tehdejší ženou Debbie Rowe. Prohlásil také, že Danielova matka účinkovala ve videoklipu Thriller a že se za Michaela několikrát vdala a ten do ní byl šíleně zamilovaný. Nadto Daniel MJ obvinil i z toho, že mu ukradl některé jeho písně, texty či melodie a použil je během natáčení jeho alb v letech 1987 - 1997... Jak jednoduché, udělat ze sebe blázna za tolik peněz.

 

*Carlo Riley, impersonátor MJ, před několika lety napsal na Twitteru, že opět dostal nabídku, aby se nechal vyfotit na fotky, které měly zobrazovat Michaela, jak ubližuje dětem. Chtěli je zveřejnit s tím, že se jedná o MJ. Carlovi byla nabídnuta vysoká částka peněz, které zhnuseně odmítl, nemohl však podniknout právní kroky, protože dokud se zločin nestal, nemůže být potrestán. 

 

Necitlivý nadpis bulvárních novin:

Obecně vzato, dávejte si pozor na to, odkud čerpáte jakékoliv informace, pátrejte po skutečně původních a pravdivých zdrojích. Vyslechněte co nejvíce lidí (stran), kteří o daném tématu mají co říct. Někdy je pravda jednoduchá, prostá a jasně viditelná. A někdy zase ne. Někteří lidé mluví pravdu a někteří lžou - stejně tak jako některé noviny tisknou pravdu a jiné si úplně vymýšlí nebo přinejmenším přibarvují skutečnost.

 

Lidé vyhledávají věci, které chtějí vidět a slyšet, věří tomu, čemu chtějí věřit, a zavírají oči i svá srdce před věcmi, které se jim nelíbí. Někdy není pravda to, co je tak prezentováno, a co bychom si přáli, aby pravda byla. A někdy je zase pravda to, s čím nesouhlasíme a co se nám zdá podezřelé. Nedělejme rychlé soudy, buďme otevření. A laskaví.

 

Kontakt

Michael Jackson Forever kiwi@truemichaeljackson.com