„Jsem unavený z toho, jak tisk manipuluje se vším, co se děje v této situaci (rasismus v náhrávacím průmyslu). Neříkají pravdu, jsou to lháři. A pozměňují historické knihy. Naše historické knihy nejsou pravdivé, jsou to lži. Potřebujete to vědět. Musíte to vědět. (...)

Co je důležitější, než dát lidem nějaký druh úniku, zábavu, která vám umožní uniknout (od reality)? Co bychom byli bez písně? Co bychom byli bez tance, radosti, smíchu a hudby?

Tyhle věci jsou velice důležité, ale když se podíváte do knihkupectví, neuvidíte na obalu černou osobu. Uvidíte Elvise Presleyho. Uvidíte Rolling Stones. Ale kde jsou skuteční pionýři, kteří to začali? (…)

Jsem tady, abych promluvil o celé nespravedlnosti. Měli byste si něco zapamatovat: ve chvíli, kdy jsem začal lámat rekordy v prodeji - překonal jsem Elvisův rekord, překonal jsem rekord Beatles - ve chvíli, kdy jsem se má alba stala nejprodávanější v historii Guinessovy knihy rekordů, tehdy mě nazvali šílencem, nazvali mě homosexuálem, nazvali mě prznitelem dětí, řekli, že se pokouším bělit kůži. Udělali všechno proto, aby publikum obrátili proti mně. Tohle všechno je naprostá konspirace, musíte to vědět.

Znám svou rasu. Když se podívám do zrcadla, vím, že jsem černý. 

Je čas na změnu. Až opustíte tuto budovu, nezapomeňte, co zde bylo řečeno. Vložte si to do svého srdce, uložte si to do svého podvědomí a udělejme s tím něco. Musíme. Musí nastat změna. Držme naše pochodně vysoko a získejme respekt, který si zasloužíme. Miluju vás. Miluju vás. (…) A pamatujte si, že jsme všichni bratři a sestry, ať už je naše barva jakákoliv.“

Michael Jackson, z řeči proti rasismu - Sharpton’s National Action Network headquarters v Harlemu, New York, 6.7. 2002