Právě dnes jsem omdlela ve Tvém náručí!!!
Právě dnes jsem omdlela ve Tvém náručí!!!
Probudila jsem se, byly 3 hodiny v noci, 15. července 1997.Rozhlídla jsem se po hotelovém pokoji, ospalá a zmrzlá, chtěla jsem zůstat pod dekou. Moje kamarádky Janet a Annélie se probudily, když začal zvonit budík. Podívaly jsme se jedna na druhou a široce se usmály.Dnes se náš vysněný svět uskutečný po páté v historii! Začali jsme si nanášet make-up a malovat na tváře zlaté slzy. Byly jsme unavené,ještě jsme se docela nevzpamatovaly z předešlého koncertu, ale byly jsme moc št'astné. Nějak jsme se začaly bavit o dívkách, které mají štěstí, že mohou jít za Michaelem na jeviště při You Are Not Alone. Janet řekla, co bychom asi dělaly, kdyby se to stalo jedné z nás?!? Všechny jsme se tomu smály a řekly:" Zemřely,jednoduše bychom zemřely!!" Annelie řekla, abychom si to zkusily představit, obejmout ho, být v jeho náručí. Řekla jsem, že bych ho chtěla políbit.Chtěla bych mu říct, aby se se mnou oženil! Ještě víc jsme se smály a pomalu se odebraly na cestu ke stadionu.
Reklama
Když jsme si sedly ke vchodu B, byla ukrutná zima, schody byly stejně tvrdé, tak jak jsme si je pamatovaly ze včerejší show.Bylo 11 hodin před otevřením vstupních bran a 15 hodin před začátkem koncertu. Byl nejvyšší čas začít bitvu proti zimě. Když se mě Annelie znovu zeptala kolik je hodin bylo 10:00 a slunce se konečně začalo ukazovat. O dvě hodiny později jsme si přáli, abychom se za slunce nikdy nemodlily. Dole na zemi pod schody sedělo stále víc a víc lidí, ale my všichni tři jsme byly na vrcholu. Zevnitř stadionů jsme slyšely obrovský hluk. Podívaly jsme se jedna na druhou se slzami v očích a musely se držet, abych nevybuchly smíchy. Byly jsme zde znovu, čekajíc s pocitem marnosti , nezáleží jak, v dešti nebo na slunci, ale jaký to byl pocit!!!!! byly jsme hrozně unavené, slunce strašně pálilo a vodu jsme pily každých 5 minut.
Bylo 16:00, stály jsme skoro první v řadě, držíc se za ruce a cítily jsme se, jako bychom měly omdlít.Ženský hlas oznámoval, že za chvíly budou brány otevřeny. Bylo 16:30 a my byly klidné, koncentrované a řekly jsme si: " sejdeme se napravo v rohu!" Pak jsme se pustili.
Náhle jsme běžely do boxů. Začala jsem brečet a křičet na Annelii:" Go!Go!" A ona běžela. Vzali mi vstupenku. Běžela jsme rychleji a rychleji a u 1. bariéry jsem uviděla Annelii. Poslední metr byl opravdu tvrdý, ale běžela jsem a BUM! Kolem celého stadionu diváci začaly tvořit mexické vlny.
Upozornění prosím!!! za 30 minut se stanete součástí HISTORIE!!! Se slzami v očích jsme sledovaly obrazovky, ukazující publikum, které zpívá:" .......Baby....do you love me...Ben..a friend like Ben... like Ben..."
upozornění prosím!! Za 3 minuty se stanete součástí HISTORIE!!!!! Raketa probořila po'dium! Vykopnul dveře a byl tam!! Náš Michael!! Světový Michael Jackson!!! Když se otočil a odhodil helmu, byly jsme šílené, jako poprvé v Praze. Ukázal své černé vlasy a nádherné oči... nic na zemi nás nemůže lépe udržet při životě.Když se otočil mohla jsem se utopit ve vlastních slzách...Annelie křičela, když se jen usmál,nebo podíval směrem k nám. Alespoň na chvíli jsme byly středem snu mých myšlenek,které probíhaly mou hlavou.
Při Smooth Criminal nás filmoval kameraman. Michaelův manažér se na mě usmál, já mu úsměv se slzami v očích opětovala. Ukázal na mě jinému muži a řekl něco jako "ONA!!!". Křičela jsem na Annelii a Janet, proč na mě ukazuje. Ten muž odešel pryč a Michael právě nebyl na po'diu. Zeptala jsem se Annelie jaký song má následovat." You Are Not Alone", odpověděla. Přeběhl mi mráz po zádech,třásla sem se a nemohla uvěřit svým myšlenkám. Upravila jsem si vlasy a zkontrovala si nepříjemnou ledvinku na holém břiše. Tichým hlasem jsem řekla Annelii a Janet, že si myslím, že jedna znás by se mohla s Michaelem setkat na podiu, když se znovu objevil, byla jsem přehlučena jejich řevem.Zpívaly jsme a držely se za ruce.Ooh,bože, byl tak překrásný ve své průsvitné blůze a zlatých kalhotách. Když začala 2. sloka, natáhla jsem se přez zábranu, abych se podívala doleva na "TU DÍVKU". Ale nikdo tam ještě nebyl. Ptala jsem se Janet:"Kde je ta holka?" Moje otázka se stávala hysteričtější až přišla do křiku:"Kde je ta holka??!!" Podívala jsem se doprava a náhle ztuhla. Viděla jsem chlapa s dlouhými vlasy a tetováním, který šel rychle ke mně a brzy jsem ucítila, jak mě drží v náručí.Táhl mě pryč ze snu do skutečnosti!Nemohla jsem se hýbat. byla jsem v naprostém šoku! Annelie brečela jako nikdy předtím. Janet byla vážná- kroutila hlavou a její oči mi říkaly, že toho lituje.Začala jsem křičet a mou hlavou proudila jen jediná slova:" Já jsem ta holka!!??" Běžel se mnou rychle a já za tu chvíli vyplakala moře slz, křičela jsem, že tomu nemůžu uvěřit.
Za chvíli jsem viděla jen modrá světla a najednou........... přede mnou stál MICHAEL!!!!!
Mohla jsem se jen smát, ale uvnitř jsem brečela snad jako nikdy předtím. Šla jsem pomalu k němu.I když už jsem stála před ním, stále jsem nemohla uvěřit tomu, že je to opravdu ON.Položila jsem dlaně na jeho ramena a když jsem udělala nejsnadnější krok svého života, BYLA JSEM V JEHO NÁRUČÍ!!!!
Málem jsem omdlela, když jsem mu řekla nějaké věci ( to je osobní) a on se tak nádherně usmál. Byl tak silný,tak vřelý, jeho brada byla tak hebká. Voněl tak nádherně, svěže a lehce, jako cukroví.Chtěla jsem ho políbit, ale jeho paže mě svíraly tak pevně, že moje rty políbily jeho ucho a krk. Myslela jsem, že umřu! Bála jsem se ho držet příliž pevně, vypadal tak křehce, cítila jeho boky......Všechno, na co jsem mohla myslet bylo jen " I LOVE YOU!!!!!", tak okouzlující a rozkošný byl.Zavřela jsem oči a svojí tvář zabořila do jeho mokrých vlasů.Když mě držel za ruku a točil se mnou, díval se mi hluboce do očí.Byla jsem tak št'astná, že jsem myslela, že vybuchnu.
Nikdy nezapomenu na pohled Michaelových očí, který mě doprovázel z jeviště, když pro mě přišel Wayne. V tu chvíly bych dala cokoliv za to, abych se směla jen na 1 sekundu vrátit do jeho náručí. Ten chlap se mnou běžel z jeviště a já nikdy necítila tolik spalujících slz- stále jsem opakovala, že ho miluji.
Posadil mě a já řekla :" Já tady nejsem, to se mi jen zdálo!" Podíval se na mě, usmál se a řekl :"Tohle je sen každého, jsi št'astná dívka!"
Susie (23 let) Švédsko
Probudila jsem se, byly 3 hodiny v noci, 15. července 1997.Rozhlídla jsem se po hotelovém pokoji, ospalá a zmrzlá, chtěla jsem zůstat pod dekou. Moje kamarádky Janet a Annélie se probudily, když začal zvonit budík. Podívaly jsme se jedna na druhou a široce se usmály.Dnes se náš vysněný svět uskutečný po páté v historii! Začali jsme si nanášet make-up a malovat na tváře zlaté slzy. Byly jsme unavené,ještě jsme se docela nevzpamatovaly z předešlého koncertu, ale byly jsme moc št'astné. Nějak jsme se začaly bavit o dívkách, které mají štěstí, že mohou jít za Michaelem na jeviště při You Are Not Alone. Janet řekla, co bychom asi dělaly, kdyby se to stalo jedné z nás?!? Všechny jsme se tomu smály a řekly:" Zemřely,jednoduše bychom zemřely!!" Annelie řekla, abychom si to zkusily představit, obejmout ho, být v jeho náručí. Řekla jsem, že bych ho chtěla políbit.Chtěla bych mu říct, aby se se mnou oženil! Ještě víc jsme se smály a pomalu se odebraly na cestu ke stadionu.
Když jsme si sedly ke vchodu B, byla ukrutná zima, schody byly stejně tvrdé, tak jak jsme si je pamatovaly ze včerejší show.Bylo 11 hodin před otevřením vstupních bran a 15 hodin před začátkem koncertu. Byl nejvyšší čas začít bitvu proti zimě. Když se mě Annelie znovu zeptala kolik je hodin bylo 10:00 a slunce se konečně začalo ukazovat. O dvě hodiny později jsme si přáli, abychom se za slunce nikdy nemodlily. Dole na zemi pod schody sedělo stále víc a víc lidí, ale my všichni tři jsme byly na vrcholu. Zevnitř stadionů jsme slyšely obrovský hluk. Podívaly jsme se jedna na druhou se slzami v očích a musely se držet, abych nevybuchly smíchy. Byly jsme zde znovu, čekajíc s pocitem marnosti , nezáleží jak, v dešti nebo na slunci, ale jaký to byl pocit!!!!! byly jsme hrozně unavené, slunce strašně pálilo a vodu jsme pily každých 5 minut.
Bylo 16:00, stály jsme skoro první v řadě, držíc se za ruce a cítily jsme se, jako bychom měly omdlít.Ženský hlas oznámoval, že za chvíly budou brány otevřeny. Bylo 16:30 a my byly klidné, koncentrované a řekly jsme si: " sejdeme se napravo v rohu!" Pak jsme se pustili.
Náhle jsme běžely do boxů. Začala jsem brečet a křičet na Annelii:" Go!Go!" A ona běžela. Vzali mi vstupenku. Běžela jsme rychleji a rychleji a u 1. bariéry jsem uviděla Annelii. Poslední metr byl opravdu tvrdý, ale běžela jsem a BUM! Kolem celého stadionu diváci začaly tvořit mexické vlny.
Upozornění prosím!!! za 30 minut se stanete součástí HISTORIE!!! Se slzami v očích jsme sledovaly obrazovky, ukazující publikum, které zpívá:" .......Baby....do you love me...Ben..a friend like Ben... like Ben..."
upozornění prosím!! Za 3 minuty se stanete součástí HISTORIE!!!!! Raketa probořila po'dium! Vykopnul dveře a byl tam!! Náš Michael!! Světový Michael Jackson!!! Když se otočil a odhodil helmu, byly jsme šílené, jako poprvé v Praze. Ukázal své černé vlasy a nádherné oči... nic na zemi nás nemůže lépe udržet při životě.Když se otočil mohla jsem se utopit ve vlastních slzách...Annelie křičela, když se jen usmál,nebo podíval směrem k nám. Alespoň na chvíli jsme byly středem snu mých myšlenek,které probíhaly mou hlavou.
Při Smooth Criminal nás filmoval kameraman. Michaelův manažér se na mě usmál, já mu úsměv se slzami v očích opětovala. Ukázal na mě jinému muži a řekl něco jako "ONA!!!". Křičela jsem na Annelii a Janet, proč na mě ukazuje. Ten muž odešel pryč a Michael právě nebyl na po'diu. Zeptala jsem se Annelie jaký song má následovat." You Are Not Alone", odpověděla. Přeběhl mi mráz po zádech,třásla sem se a nemohla uvěřit svým myšlenkám. Upravila jsem si vlasy a zkontrovala si nepříjemnou ledvinku na holém břiše. Tichým hlasem jsem řekla Annelii a Janet, že si myslím, že jedna znás by se mohla s Michaelem setkat na podiu, když se znovu objevil, byla jsem přehlučena jejich řevem.Zpívaly jsme a držely se za ruce.Ooh,bože, byl tak překrásný ve své průsvitné blůze a zlatých kalhotách. Když začala 2. sloka, natáhla jsem se přez zábranu, abych se podívala doleva na "TU DÍVKU". Ale nikdo tam ještě nebyl. Ptala jsem se Janet:"Kde je ta holka?" Moje otázka se stávala hysteričtější až přišla do křiku:"Kde je ta holka??!!" Podívala jsem se doprava a náhle ztuhla. Viděla jsem chlapa s dlouhými vlasy a tetováním, který šel rychle ke mně a brzy jsem ucítila, jak mě drží v náručí.Táhl mě pryč ze snu do skutečnosti!Nemohla jsem se hýbat. byla jsem v naprostém šoku! Annelie brečela jako nikdy předtím. Janet byla vážná- kroutila hlavou a její oči mi říkaly, že toho lituje.Začala jsem křičet a mou hlavou proudila jen jediná slova:" Já jsem ta holka!!??" Běžel se mnou rychle a já za tu chvíli vyplakala moře slz, křičela jsem, že tomu nemůžu uvěřit.
Za chvíli jsem viděla jen modrá světla a najednou........... přede mnou stál MICHAEL!!!!!
Mohla jsem se jen smát, ale uvnitř jsem brečela snad jako nikdy předtím. Šla jsem pomalu k němu.I když už jsem stála před ním, stále jsem nemohla uvěřit tomu, že je to opravdu ON.Položila jsem dlaně na jeho ramena a když jsem udělala nejsnadnější krok svého života, BYLA JSEM V JEHO NÁRUČÍ!!!!
Málem jsem omdlela, když jsem mu řekla nějaké věci ( to je osobní) a on se tak nádherně usmál. Byl tak silný,tak vřelý, jeho brada byla tak hebká. Voněl tak nádherně, svěže a lehce, jako cukroví.Chtěla jsem ho políbit, ale jeho paže mě svíraly tak pevně, že moje rty políbily jeho ucho a krk. Myslela jsem, že umřu! Bála jsem se ho držet příliž pevně, vypadal tak křehce, cítila jeho boky......Všechno, na co jsem mohla myslet bylo jen " I LOVE YOU!!!!!", tak okouzlující a rozkošný byl.Zavřela jsem oči a svojí tvář zabořila do jeho mokrých vlasů.Když mě držel za ruku a točil se mnou, díval se mi hluboce do očí.Byla jsem tak št'astná, že jsem myslela, že vybuchnu.
Nikdy nezapomenu na pohled Michaelových očí, který mě doprovázel z jeviště, když pro mě přišel Wayne. V tu chvíly bych dala cokoliv za to, abych se směla jen na 1 sekundu vrátit do jeho náručí. Ten chlap se mnou běžel z jeviště a já nikdy necítila tolik spalujících slz- stále jsem opakovala, že ho miluji.
Posadil mě a já řekla: "Já tady nejsem, to se mi jen zdálo!" Podíval se na mě, usmál se a řekl: "Tohle je sen každého, jsi št'astná dívka!"
Susie (23 let) Švédsko
